Životopis

V úterý, dne 20.4.2010, se konaly v římské bazilice svatého Petra pohřební obřady, za účasti sv. otce Benedikta XVI. Poté, ve středu 21.4., ve večerních hodinách, byly tělesné ostatky kardinála Špidlíka dovezeny do Olomouce, kde byly až do velehradského pohřbu (30.4.) uloženy v Loretánské kapli katedrály sv. Václava. Veřejnost tak mohla uctít památku zesnulého otce kardinála a pomodlit se u jeho rakve každý den od 22.4. do 29.4., vždy od 9.00 do 17.00. V katedrále sv. Václava se konala mše za zemřelého dne 29.4. v 18.00 hodin. Poté byla rakev převezena na Velehrad, kde se v pátek, 30.4. v 16.00 hodin, konalo poslední rozloučení při mši svaté ve velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Liturgii předsedal mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. Tělo kardinála Špidlíka bylo do vytesání sarkofágu uloženo v Královské kapli baziliky, hned vedle hrobky arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, a poté přeneseno v krátkém obřadu, dne 6.6.2010 na definitivní místo odpočinku, do sarkofágu v apsidě, za hlavní oltář velehradské baziliky. Náhrobek je zhotoven z bílého řeckého taxoského mramoru na návrh dvou autorů: italského architekta Paolo Marcianiho a jezuity Marka Ivana Rupnika z římského Centra Aletti (L´Atelier dell´arte). Bude ozdoben mozaikou vyhotovenou taktéž v římském L´Atelier dell´arte, která bude podélně celý náhrobek lemovat. Vybrány byly takové teologické motivy, které kardinálovo učení nejvíce vystihují, např. Proměnění Páně na hoře Tábor. Rakev je v náhrobku uložena tak, aby "tělo vyhlíželo" ikonu Matky jednoty křesťanů v přilehlé stejnojmenné kapli, což tvoří spojnici s římskou bazilikou Santa Maria Maggiore, poblíž které kardinál celý život působil.